HISTORIE ÚSTAVU TĚLOVÝCHOVNÉHO LÉKAŘSTVÍ 

1. LÉKAŘSKÉ FAKULTY UNIVERZITY KARLOVY
A VŠEOBECNÉ FAKULTNÍ NEMOCNICE V PRAZE

Ústav jako integrální součást Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze působí od 1.1.1948 a byl prvním akademickým zařízením oboru na světě. Zásluhu na tom má jeho první a dlouholetý přednosta prof. MUDr. Jiří Král, DrSc., který již od roku 1933 přednášel tělovýchovné lékařství na fakultě a na jehož návrh bylo v roce 1935 schváleno budoucí zřízení specializovaného pracoviště. Prof. Král byl nejen spoluzakladatelem Mezinárodní federace sportovní medicíny a později jejím generálním sekretářem, ale také uznávaným internistou a kardiologem. Proto ústav, který vedl až do roku 1970, již od počátku své existence byl zaměřen rovno-měrně na činnost pedagogickou, vědecko výzkumnou i klinickou. Dalšími přednosty byli postupně doc. RNDr. Vladimír Novotný, CSc. (pověřen 1971-1973), doc. MUDr. Jaromír Horák, DrSc. (1973-1987), doc. RNDr. Vladimír Novotný, CSc. (pověřen 1987-1988), doc. MUDr. Lubomír Kryl, CSc. (1988-1990), doc. MUDr. Petr Brandejský, CSc. (1990-2004) a nyní od 1.1.2005 doc. MUDr. Zdeněk Vilikus, CSc.
 

Ústav byl od začátku rozdělen na oddělení klinické a fyziologické. Klinické oddělení pod vedením Za  prof. Krále se stalo centrem, které komplexně i s využitím vysoce kvalifikovaných konsiliářů- specialistů z kardiologie, ortopedie, neurologie, oftalmologie atd. vyšetřovalo československou státní sportovní reprezentaci a při velkých mezinárodních soutěžích i zahraniční vrcholové sportovce. Tak byly získány prioritní poznatky o působení vrcholové zátěže v různých sportech na lidský organismus. V rámci oddělení založil pozdější prof. Novotný, DrSc. antropologickou laboratoř a vypracoval originální koncepci funkční lékařské antropologie. Z klinického oddělení se v roce 1952 při reorganizaci zdravotnictví vyčlenilo Oddělení zdravotní péče o tělesnou výchovu a sport Ústavu národního zdraví NV hlavního města Prahy v čele s primářem MUDr. Jaromírem Wolfem.
     Fyziologické oddělení vedl zpočátku mezinárodně uznávaný vědec prof. Kruta (1948- 1953), za 2. světové války ve Velké Británii lékař Královského letectva (RAF) a po jeho odchodu do Brna prof. Seliger (1954-1958). Oddělení tvořilo experimentální základnu ústavu a  byl zde vyroben např. první bicyklový ergometr v ČR (1950) a ve stejném roce jeden z prvních běhacích koberců v Evropě. Dalšími prioritami v přístrojové technice a jejím použití byl originální fonokardiograf k záznamu srdeční frekvence ihned po výkonu a v roce 1951 na světě první telemetrický přenos srdeční frekvence (V. Seliger). Pozornost byla věnována i stanovení spotřeby kyslíku při zátěži, experimentálnímu výzkumu výživy sportujících a sledování vlivu chladu na organizmus. V roce 1958 bylo oddělení přemístěno na nově zřízenou vysokou tělovýchovnou školu, nejprve samostatný Institut, později univerzitní Fakultu tělesné výchovy a sportu.
     Fakultní pracoviště se od založení zabývá výukou posluchačů lékařství; v roce 1956 byla publikována světově prioritní učebnice Klinika tělovýchovného lékařství (Král a kol.) a postupně řada skript, naposledy v roce 2004 specializovaná učebnice. Byly vydány sborníky z pořádaných mezinárodních symposií, konferencí a sjezdů a vybudována rozsáhlá knihovna. Výuku za téměř 60 roků absolvovalo mnoho generací nejen českých a slovenských lékařů, ale i řada zahraničních studentů ze všech světadílů. Mnoho let probíhá výuka zahraničních posluchačů v angličtině, pro které v roce 2006 vyjde anglická učebnice. Na ústavu působila též v letech 1965-2002 výuková základna subkatedry tělovýchovného lékařství Institutu postgraduálního vzdělávání lékařů a farmaceutů, která prováděla předatestační školení a pořádala další specializační kurzy.
     Ve vědeckovýzkumné činnosti se ústav zaměřil zejména s využitím funkční zátěžové diagnostiky mimo jiné na sledování vlivu tělesných cvičení na krevní tlak (doc. J. Chrástek), dále na metody zábrany úrazů při sportovní činnosti (doc. Z. Hornof), na příčiny smrti vynikajících sportovců (prof. L. Schmid) a na metabolismus sportovní činnosti (prof. Král, dr. A. Ženíšek) s prioritním objevem kyseliny urokánové v potu. Antropolog prof. Novotný se zpočátku věnoval sledování kardiorespiračního systému při tělesné zátěži s originálním výstupy výzkumu pro klinickou praxi, pozdější práce mu přinesly světové priority v hodnocení biologického věku, tělesného rozvoje, tělesného složení, primárních a sekundárních znaků somatotypu jedince a jejich vztahu ke klinické diagnostice. V letech 1968-1973 uskutečnili pracovníci ústavu výzkum zdatnosti české populace jako součásti komplexního mezinárodního výzkumu (IBP). V další etapě od roku 1973 pod vedením doc. J. Horáka byl výzkum zaměřen na preventivní kardiologii např. u operátorů a manažerů jaderných elektráren a vyhodnocování výsledků výzkumu pomocí faktorové analýzy, na sledování vlivu vrcholové sportovní činnosti na výskyt srdečních arytmií a na stav páteře. Vědeckou koncepcí ústavu do současné doby zůstává zaměření na prevenci kardiovaskulárních onemocnění, jejich diagnostiku specifickými zátěžovými testy a ovlivňování řízenou pohybovou aktivitou a úpravou životního režimu, včetně výživy. Probíhá komplexní testování mužů a žen středního věku (dr. M. Baráčková a další), z grantového výzkumu sledování možnosti ovlivnění únavy u osob s roztroušenou sklerosou mozkomíšní řízenou pohybovou aktivitou (doc. P. Brandejský - spolupráce s Neurologickou klinikou 1. LF UK a VFN), výzkum zdatnosti a možnosti ovlivnění průběhu choroby pohybem u osob s obezitou a metabolickým syndromem X (doc. Z. Vilikus, Dr. Haluzíková a doktorandi - spolupráce se III. interní klinikou 1. LF UK a VFN), spolupráce s Fakultou elektrotechniky ČVUT Praha (dr. L. Boudová) a další aktivity.Významné a perspektivní jsou práce doc. Z. Vilikuse zaměřené na využití výpočetní techniky v oboru, zejména vypracování originálních softwarových aplikací k vyhodnocování výsledků komplexních preventivních vyšetření (efektivita pohybové aktivity, adekvátnost výživy, antropometrické parametry, funkce dýchacího systému, stanovení komplexního rizika ICHS atd.), poskytnuté jako freeware pro tělovýchovné a jiné lékaře.
     Oddělení zdravotní péče o tělesnou výchovu a sport ÚNZ NVP hl. m. Prahy bylo zaměřeno převážně preventivně a po dobu samostatného působení každoročně vyšetřovalo a také léčilo ve spolupráci se specialisty-konsiliáři (gynekolog prim. J. Pros, ortopedi doc. J. Mayer, prim. B. Vrbický a další) desetitisíce sportovců různé výkonnosti z Prahy. Lékaři oddělení zabezpečovali ročně stovky sportovních akcí včetně mezinárodních a pracovali ve zdravotních komisích sportovních svazů ČSTV; prim. J. Wolf  byl i mezinárodně uznávaným specialistou horské mediciny a lékařem expedic do Himalájí. V roce 1995 se tehdejší Oddělení tělovýchovného lékařství pražské Všeobecné fakultní nemocnice (VFN), s personálním obsazením mnohonásobně nižším než v minulosti, stalo součástí Ústavu tělovýchovného tělovýchovného lékařství, vědecko výzkumného a klinického pracoviště 1. lékařské fakulty UK a VFN, jako jeho zdravotnická část. Oddělení do té doby postupně vedli prim. J. Wolf, doc. L. Kryl, prim. L. Bartáková a nyní prim. J. Říhová. Náplň činnosti v současnosti tvoří jak preventivní vyšetřování sportovců a jejich léčba, tak klinická práce, zejména funkční diagnostika kardiorespiračního systému u pacientů z klinik VFN a jiných zdravotnických pracovišť (ústav je Centrem zátěžové mediciny VFN). V rámci ústavu pokračuje i činnost antropologické laboratoře (doc. Z. Vilikus, dr. Lačňák), zatím co prof. Novotný se po více jak 55 letech klinické práce věnuje přípravě monografie o lékařské funkční antropologii. Ročně lékaři-zaměstnanci VFN i lékaři-pedagogové s částečným zdravotnickým úvazkem provedou až 10 000 výkonů.